Skoro jsem skákal radostí, když dnes ráno ožil metagame. Nemůžu si to odpustit a nezareagovat.
Jestli jsem to správně pochopil, tak jednu z věcí, které Bajo popisuje, už dělám spoustu let. Nemůžu to tvrdit s jistotou, protože malý princ má talent na popisování i těch nejjednoduších myšlenek na 4d8 odstavců a všichni víme, jak jsem na tom s attention spanem.
Zkusím to polopaticky vysvětlit na dvou příkladech:
Chci hrát nespoutaného berserka. Ve 3,5e by to probíhalo tak, že bych si vybral povolání barbara, přidal se k nějaké skupince dobrodruhů a bez ohledu na to, co by se dělo a za co bych získával zkušenosti, tak bych získával úrovně barbara. Jednoho krásného dne bych se ráno vzbudil a uměl zuřit jako bejk, po pár dalších dobrodružstvích bych se vzbudil s kočičími reflexy a ke konci roku by mi ztvrdla kůže. Jedinej neočekávanej vývoj postavy (mechanicky) by pravděpodobně byly magické předměty.
+ ať se děje, co chce, tak moje postava bude odpovídat konceptu, jaký jsem si pro ni vybral
+ mám se pořád na co těšit, protože bonusy jsou pěkně rozvržené na každé úrovni
+ mám více či méně zajištěné, že bude moje postava vyvážená s ostatními členy družiny
– nepůsobí to příliš realisticky, že se mi na diplomatických misích v elfích královstvích zvyšuje odolnost proti zranění.
– jako starého powergamera mě krom magických předmětů nemá co překvapit
V odnd by ta samá postava byla suchý fighting-man jako zbylých 60-80% družiny. Na úrovních se mi zvedá jen útočný bonus, záchranný hod a počet životů (což se všechno zvedá i barbarovi z 3,5e příkladu). Teď ale ta zajímavá část; Všechny úžasné schopnosti, které by high fantasy hrdina mohl mít jsou mi odepřeny, dokud je nezískám ve hře (stanu se upírem, vycvičí mě mistr meče apod.)
+ každá schopnost, kterou získám za sebou bude mít příběh a váhu a postava nakonec bude odrazem svých dobrodružství (viz Bajo – získá identitu)
+ nikdy nevím, co mě ohledně vývoje postavy ještě čeká
– nevyvážené postavy. Zákonitě, pokud se necháš vzít do armády a získáš ve výcviku pár defensivních featů, tak budeš asi slabší než kolega, kterej se nechá najmout jako pravá ruka hlavního záporáka a získá nekromancerské schopnosti a možnost rozmlouvat s wyvernami.
– nepoměrně větší nároky na vypravěče. Protože pokud by vývoj postavy měl být alespoň trochu volbou, tak by všechny featy, powery a prestige classy měli být už předem rozházené po mapě a čekat na objevení. (tahle nevýhoda se dá elimonovat zrušením volby, prostě hráčům předhazujte, co se vám zrovna hodí a dává v dobrodružství smysl)
Ten druhý koncept se mi líbil odjakživa a už během hraní čtvrté edice jsem často místo magických předmětů rozdával divine boony, jak jsou popsané ve 4e Dark Sunu. Nebylo to ale dost. Jednotlivé minibonusy nepůsobily jako pořádné trademark moves, pořád bylo povolání výrazně důležitější.
Nakonec jsem to začal skutečně využívat až v odnd. Nyní se postavy můžou učit šermu v Sedmimoří, hledat dar zuřivosti v Ledových horách, stát se nezlomným štítonošem u trpaslíků apod. A pouhým tréninkem to nekončí, lze získat všelijaké další schopnosti. Můžou se stát paladiny, rytíři ledové královny, černými jezdci, stínovými tanečníky, posli andělů, upíry, vlkodlaky, nemrtvými, posedlými, spojenci vesmírných Cestovatelů atd…
V duchu téhle změny jsem zrušil i automatické přidávání kouzel pro čaroděje. Všechny grimoáry a svitky s novými kouzly jsou čekajíc na odhalení (resp. vylootování) bezpečně uložené v knihovnách čarodějných věží a kobkách mrtvých králů.
Ne že by všechny tyhle věci nešly udělat v pozdějších edicích. Jen je to větší otrava. Postavy jsou mechanicky dost zatěžkané samy o sobě a přidávání celých templatů je ještě víc komplikuje. Nemluvě o narušení rovnováhy.
Mimochodem, jestli jsem si bajův článěk vyložil nějak tragicky špatně a tohle se tam ani náznakem nevyskytuje, tak se omlouvám :)
quentinovo 
6 února, 2012 at 11.23
řekl bych, že se to může překrývat tvoje pojetí a o čem jsem uvažoval já. Zejména v tom rozmístění jednotlivých částí komb nebo buildů (rozuměj konkrétni prestižky, featy, powers apod.) po mapě.
Nejsem si jist, jak konkrétně u tebe vypadá provázní těchto prvků se světem, příběhem, metaplotem apod… (příklad: umění tohoto prestižního povolání lze nalezt v zapomenutých demnících šíleného mága Abrazina, kdesi podzemi pod jeho ztracenou věží a kolem celého se motá tato legenda a tento příběh s návazností na tyto prvky světa nebo příběhu… , tajný řád ochráncu světla se kdysi aktivně účastnil ovlivňování chodu světa než ze záhadného důvodu uzavřel své brány všem (další legenda, bla bla bla…). Pojetí tohoto bude hrát kvalitativní roli v tom, jaký celkový dojem hra bude mít (v závislosti na provázanosti světa, prvků systému a příbehu a tím jak tím budou moci postavy procházet, kolik toho bude a jak to bude ustřední ve hře). Představuji si něco jako mix Heros of the Might and Magic s propracovanější mapou (legendy, místa, historie, příběh, apod.), pojaté jako RPG, kde místo bojů jednotek se prolézají dungeony apod.
Jak moc aktivně u vás hráči buildují postavu skrze interakci s mapu (hledání, prolézání dungeonu jež vede k dávnému mistrovi…)?
Identita postavy, postupně stavěná z mixu prožitých dobrodružství (a voleb, které učinila) a buildováním postavy (levelování a sbírání schopností a předmětů po mapě) v kontextu světa a příběhu se bude projevovat jak „herecko-esteticky“ v klasickém RP tak „takticko-stylově“ v každém střetnutí, kde každý člen týmu bude sehrávat určitou roli a bude to takový Magic nebo Dota ve zpomalenějším RPG modu. S 4e nemám moc velké zkušenosti, takže tam si netroufám odhadovat, jak to ve finále funguje a jaký dojem to budí. Za sebe jsem přemýšlel o nějaké komplexnější nástavbě pro ODnD, kde bych jednotlivé featy, powers apod, formalizoval pomocí houserules jako dalšíc schopnosti, které se určitá povolání mohou naučit (pokud je objeví, splní nabalený quest, apod.)
Příběh v pozadí bude mít antický nádech osudového mýtu (řád x chaos, osobní naplnění, apod… v rovině sandbox ala Morrowind/Oblibion), tomu by měla částečně odpovídat i podoba světa (druhá část je ten „level design“ mapy ala Heroes + kvalitní DnD Sandbox).
Ale jsou to jen nápady, na kterých postavit hru, některé věci j
6 února, 2012 at 11.25
Ale jsou to jen nápady, na kterých postavit hru, některé věci jsou zatim ve stádiu promýšlení a úvah (hlavně to celkové propojení a míra detailu proporacovanosti světa na základě množství ukrytých schopností obalených legendou, úkolem, apod., a samozřejmě je taky potřeba promyslet to převedení do houserules. Cele je to skoru už na kompletní hru se světem :-D
6 února, 2012 at 16.37
„Jak moc aktivně u vás hráči buildují postavu skrze interakci s mapou (hledání, prolézání dungeonu jež vede k dávnému mistrovi…)? „
Jak jsem psal; tohle je ta náročná část pro vypravěče, rozmístit ty schopnosti po mapě. To jsem ještě nezvládl.
Moje hry jsou pořád takové ty polorailroady, kdy kluci zahlásí na konci hry, kam se chtějí příště vydat a já si během týdne připravim lokaci, nějaký random tabulky a občas i obyčejnou railroadovou zápletku.
Nakonec, když se kluci k vylepšení postavy dostanou, tak je to málokdy proto, že by to aktivně vyhledávali, ale že je zrovna příležitost to získat. Např.: když jsou u záporáka v trůním sále a můžou se rozhodnout zradit kámoše a stát se černým rytířem. Nebo když se prostě nakazí lykantropií. Jednou jsem třeba jako obyčejný reward dal všem +1AC za trpasličí trénink potom, co pomohli jednomu z trpasličích vojevůdců.
„příklad: umění tohoto prestižního povolání lze nalezt v zapomenutých denících šíleného mága Abrazina, kdesi podzemi pod jeho ztracenou věží a kolem celého se motá tato legenda a tento příběh s návazností na tyto prvky světa nebo příběhu… , tajný řád ochráncu světla se kdysi aktivně účastnil ovlivňování chodu světa než ze záhadného důvodu uzavřel své brány všem (další legenda, bla bla bla…)“
Takhle provázané bych to jednou chtěl mít, ale nejsem tak náruživý worldbuilder … snad časem :o)
25 června, 2012 at 11.02
Bajův článek jsem nečetl, pouze tento pač mě Kin sem odkázal :-) Za sebe se trochu bojím že tímto stylem budou postavy hodně podobné a pokud ne tak se vytvoří hodně konfliktů typu „buď a nebo“.
Třeba ty příklady cos tu uvedl: všichni si prošli trpasličím tréninkem, tak mají všichní stejný bonus, hezký, jsou si podobní. Nebo měli možnost zradit kámoše a stát se blackguardem… no, ale tam není moc možností na neutralitu, buď zradíš taky nebo zůstaneš věrný. A co pak s družinou? Budou ještě spolu?
Tohle jsou ale jen věci co mi napadly, možná ses s tím už setkal a vyřešil. V tom případě mohl bys mi říct jak to dopadlo? :)
25 června, 2012 at 22.04
Naoki: Nejjednodušší je to neřešit. Ve 300 měli taky všichni stejnej trénink a jak to bylo awesome. A stejně tak změna na blackguarda je epickej moment, kterej stojí za to mít ve hře, i když to znamená, že se hráči povražděj mezi sebou a příště si někdo bude dělat novou postavu.